Historie Volyňské oblasti

Bývalá carská volyňská gubernie je velká asi jako Čechy. Měla společnou hranici s Rakouskem-Uherskem. Vystěhovalecký proud směřoval na Volyň počínaje rokem 1868. Historické území Volyňské gubernie v období carského Ruska mělo rozlohu 72 348 km2 s centrem ve městě Luck. Ve středověku bylo území Volyně součástí prvního státního útvaru na tomto území – Kyjevské Rusi. Po rozpadu Rusi patřilo území k Vladimír-volyňskému knížectví a na konci 12. století k Haličskému knížectví.

Od roku 1340 ovládli Volyň litevská knížata. Roku 1531 vtrhlo na Volyň polské vojsko a opanovalo toto území. Později polští vládci podepsali s Litevci příměří a tak Volyň zůstala pod vládou litevských knížat. V tomto období bylo území a jeho obyvatelstvo sužováno nájezdy Tatarů, což mělo vliv na vývoj a emancipaci společnosti daného území. Podle dalších historických ujednání se roku 1569 Volyň stala součástí Polska, proti čemuž se část ukrajinského obyvatelstva bouří a pod vedením Bohdana Chmelnického došlo k odzbrojenému odporu ústícího v bitvu u Berestečka. Po krvavých letech bojů roku 1667 došlo k příměří a Volyň zůstala pod polskou nadvládou.

Po rozpadu a dělení polského království byla Volyň roku 1795 připojena k Rusku. Po roce 1867 začalo proudit na toto území velké množství obyvatelstva z českých zemí. V roce 1870 získali Češi mnohá privilegia ulehčující počáteční kolonizaci zaostalého území. Byly to například pětileté daňové prázdniny, zproštění vojenské služby, náboženská svoboda apod.

V průběhu první světové války se Volyň stala několikrát místem průchodu a bojů domácího i nepřátelského vojska. Následná občanská válka přispěla k poničení mnoha českých vesnic. Po ukončení války mezi Ruskem s Polskem došlo k uzavření smlouvy (1921) a rozdělení dosavadní Volyňské gubernie na východní část – tato připadla tehdy již Sovětskému svazu a západní část k Polsku. Vývoj území se odvíjel v sentencích dané země.
Po vypuknutí druhé světové války, v září 1939 byla i západní část Volyně obsazena sovětskou správou. Po napadení SSSR hitlerovským Německem v roce 1941 byla na západní Ukrajině nastolena správa Říšského komisariátu v Rovně (dnes Rivne). S ukončením války byla Volyň připojena k Sovětskému svazu. Ke konci 20. století, v roce 1991 se Volyň stala součástí nezávislé Ukrajiny.

Za chalupu grunt

To bylo heslo, které Čechy přitahovalo na Volyň. Lákaly je tam příznivé ceny půdy, které byly několikrát nižší než v Čechách. První osadníci platili za hektar lesa 12 – 14 rublů, výjimečně až 25 rublů a za hektar orné půdy od 50 do 250 rublů. Kolem 10 až 15 % se platilo v hotovosti, zbytek až na čtyřicetiletý úvěr. 100 kilogramů žita stálo v průměru 1,20 ruble. K roku 1925 žilo v oblasti Volyně 34.000 občanů české národnosti v 656 vesnicích.

Návraty

Jednání o mezivládní dohodě mezi ČSSR a SSSR byla zahájena na podzim v roce 1945, ale až na žádost prezidenta dr. E. Beneše z března 1946 adresovanou
J.V. Stalinovi, byla smlouva dne 10.7.1946 v Moskvě podepsána. První transport vyjel z Dubna 30.1.1947 a celý transfer byl proveden za pouhých 109 dní. Ze 40 000 Českých obyvatel Volyně narukovalo 10.500 mužů a žen, to je 26% populace!  Zahynulo v bojích 2.sv. války a v zázemí více než  7,7% odvedených.

S plnou, nebo částečnou finanční účastí vybudovali a na Volyni zanechali:

  • 22 pivovarů
  • 37 velkých dílen
  • 5 cukrovarů
  • 32 mlékárny
  • 1 cementárnu
  • 113 mlýnů
  • 19 větších cihelen
  • nezjištěné množství řemeslnických dílen.

Dokumenty ke stažení