HŘBITOV V KVASILOVĚ
HŘBITOV V KVASILOVĚ, Rok: 1967, Zdroj: FIALA, Inventární číslo: IV001255
Rok: 1967 Zdroj: FIALA Inventární číslo: IV001255 Související osoby:Fiala Jindřich
Sídlo konzula
V roce 1927 byl v Kvasilově otevřen Honorární konzulát Republiky československé, který sloužil potřebám celé Volyně. Funkci čestného konzula zastával ing. Vladimír Svárovský, jehož zástupcem byl Jiří Smolík, po jeho smrti pak roku 1937 učitel Vladimír Tomáš. Konzulát byl činný až do roku 1939
Nemalou úlohu v kulturním životě našich předků sehrávala tělovýchovná organizace Sokol. Sokolskou jednotu založili v roce 1911 . Ta, ač vzdálená od své české kolébky, pevně zapouští své kořeny. Neomezovala se výhradně na sportovní činnost. Náplní jejího programu byly i divadelní hry, šiřila českou píseň a vůbec povznášela české uvědomění a národní hrdost. Prvním starostou jednoty Sokola se stal Antonín Perný, náčelníkem J. Serma, cvičitelem Jaroslav Houška, jednatelem J. Mašinda, pokladníkem František Kadavý. Dalším cvičitelem se stal František Oliverius, jehož stihl za první světové války krutý osud. V boji byl raněn , zajat Rakušany a popraven. Sokolskou činnost, přerušenou I. světovou válkou, se podařilo obnovit v r. 1921. Náčelníkem byl zvolen J. Jeřábek. Po Jeřábkovi převzal funkci Václav Martínek a vykonával ji až do roku 1928, poté ji zastával Jaroslav Perný. Přišel i nový cvičitel - Jan Sebek z Vejprnic u Plzně. Později nastoupil další - František Petlach z Kánic u Brna, jenž cvičil členstvo I rok zároveň s Janem Sebkem. Náčelnicí se stala Helena Kutková. V témže roce byl v Kvasilově 21 založen i druhý sokolský okrsek, jehož náčelníky se stali Václav Martínek a Věra Ducháčková. Sokolskou činnost popisuje Perný ve své kronice takto: "Na sokolský slet do Prahy se v roce 1926 vypravilo 120 členů, kteří byli zařazení do župy zahraniční. Ta se skládala ze 73 sokolských jednot sdružených v ČOS. Na Volyni bylo celkem 12 tělocvičných jednot, jež čítaly asi 2 700 cvičících a 1 500 přispívajících členů. Na slet v roce 1932 jelo již 720 osob. Vedoucím zájezdu byl okrskový náčelník Jaroslav Perný. Jednotě daroval spolek "České srdce" v Praze prapor. Kvasilovské členky ho doplnily vyšitým názvem Kvasilova a rokem založení. Prapor byl svěcen v roce 1932 těsně před sletem. Kmotrem praporu se stal předseda Slovanského sokolstva hrabě Zamojský a kmotrou Marie Oličová. S tímto praporem jelo na slet 70 členů. Ještě před sletem pořádala jednota zájezd do Zborova, ale to nebyla jediná sokolská akce. V roce 1931 byl v K vasilově uspořádán cvičitelský kurz, který vedli cvičitelé Karban a Jelínková z ČSR (z Prahy). Na samotném sletu závodili Václav Martínek, Jaroslav Perný a Mikuláš Martínek. Tato trojice obsadila 78. místo při účasti 1678 závodníků. Před odjezdem na slet byly prostřednictvím starosty Sokola a čestného konzula ing. Vl. Svárovského vyrobeny pro polské vládní činitele zvláštní štítky se znakem ČOS Kvasilov. Držiteli těchto zvláštních štítků se stali: Prezident Polské republiky prof. lgnacy Moscicki, Maršalek Josef Pilsudský, a předseda Slovanské obce sokolské hrabě Zamojský. Na podzim roku 1932 přijel do Kvasilova vojevoda pan Jósewský s doprovodem členu sportovních klubů. Na jejich počest uspořádala kvasilovská jednota sokolská besídku. Muži zde vystoupili s cvičením Amsterodamská prostná, s níž zvítězili při pódiovém vystoupení mezi družstvy ČOS v Amsterodamu. Doprovod vojevody byl nadšen jak tělovýchovnou , tak i kulturní úrovní akce. Při této příležitosti volyňský vojvoda přitloukl do žerdi praporu jeden z uvedených zvláštních štítků. Cestou na slet se ve Varšavě uskutečnilo setkání starosty Sokola ing. J. Svárovského a okrskového náčelníka Jar. Perného s maršálem Pilsudským. Ten si prapor prohlédl a jeho pobočník připevnil na žerď praporu další zvláštní štítek. Kvasilovský sokolský okrsek pořádal i zvláštní soutěže, mezi ně patřily i tři ročníky přeborů v letech 1934-36. Na závodech ve všech třech ročnících zvítězil Mikuláš Martínek, jenž získal putovní cenu, bronzový štít darovaný pro tyto účely ing. Jindřichem Svárovským. 22 L Později byl pořádán cvičitelský kurz v Mirohošti, který pod velením cvičitele Erbana z ČOS absolvovali Vladimír Martínek, Anna Martínková a Marie Židlická. Je třeba předeslat, že takto dobré výsledky kvasilovských sokolů v prostných nebo na nářadí nepřicházely samy od sebe. Předcházely jim stovky a stovky hodin usilovného cvičení a dřiny, které museli sokolové absolvovat navíc k množství namáhavé a těžké práce v zemědělství. V tomto nebylo rozdílu mezi družstvem mužů , kam patřili např. bratři Martínkové, Vlaď. Olmr, Jaroslav Perný, Antonín Kůtek, Jan Zach, František Řasa, Žorž Zahrádka a družstvem žen, kde cvičily např. Věra a Helena Perná, Marie Hornová, Věra Kozlovská, Věra Zahrádková, Olga Martínková, Anna Náhlovská a další. Obdobné to bylo u družstev žáků a dorostu. Na slet polského sokolstva bylo delegováno 8 členů kvasilovské jednoty, kteří se zúčastnili i s praporem jednoty. Činnost Sokola přerušily události druhé světové války. Teprve po reemigraci v roce 1947 se zapojili naši sokolové do tělovýchovné jednoty Sokol LiběšiceTrnavany Sladkovského Župy. Pochopitelně nechyběli na předsletových závodech 29. června 1948 v Lounech, kde Mikuláš Martínek se tehdy umístil na 4. místě. Konečně Liběšický Sokol se zúčastnil i IX. všesokolského sletu v Praze. O vztahu kvasilovských občanů ke společnému majetku svědčí i skutečnost, že při reemigraci v roce 1947 byla do svých nových sídel převezena i většina tělovýchovného nářadí. Po zrušení tělovýchovné jednoty Liběšice bylo odtud náčiní převedeno do majetku škol a jednot v bývalém okrese Žatec.
Rok: 1939 Zdroj: Stanislav Sabol z archivu Jany Novákové, https://www.facebook.com/zdolbunow.woly Inventární číslo: IV001854 Související obce:Zdolbunov Související osoby:Perný Jaroslav
Rok: 1939 Zdroj: Stanislav Sabol z archivu Jany Novákové, https://www.facebook.com/zdolbunow.woly Inventární číslo: IV001853 Související obce:Zdolbunov Související osoby:Perný Jaroslav
Škola
Na jaře roku 1871 připravili Kvasilovští na "zámku" byt pro českého učitele. Osadník Martínek napsal do Čech svému známému učiteli Kyselovi. Ten v krátké době se do Kvasilova přistěhoval. Dostal k užívání 5 morgů obecního pole, které mu kolonisté svými potahy zdarma obdělávali. Navíc od nich dostával plat 200 rublů ročně. V té době se jednalo o slušný plat, ale i pan Kysela byl řádný učitel, takže obě strany byly plně spokojeny.
Související archiválie
Otevření Národní školy
Otevření Národní školy v Kvasilově, Rok: 1906, Inventární číslo: IV001348
Rok: 1946 Zdroj: FIALA JINDŘICH Inventární číslo: IV001180 Související osoby:Fiala Jindřich
ŠKOLA 1984 KVASILOV
Stará a nová škola, Rok: 1984, Zdroj: FIALA, Inventární číslo: IV001162
Stará a nová škola
Rok: 1984 Zdroj: FIALA Inventární číslo: IV001162
CIRKEVNÍ PĚVECKÝ SBOR KVASILOV
Pětitřídní polsko-česká škola. Školní rok 1930-31. Církevní pěvecký sbor, Rok: 1935, Zdroj: FIALA JINDŘICH, Inventární číslo: IV001160
Pětitřídní polsko-česká škola. Školní rok 1930-31. Církevní pěvecký sbor
Rok: 1935 Zdroj: FIALA JINDŘICH Inventární číslo: IV001160
Škola Kvasilov
ˇ3kolní rok 1930-31, Rok: 1930, Zdroj: Fiala Jindřich, Inventární číslo: IV001158
ˇ3kolní rok 1930-31
Rok: 1930 Zdroj: Fiala Jindřich Inventární číslo: IV001158
Církevní stavby
Pravoslavný kostel nebo kaple
Související archiválie
KOSTEL
Soubor fotografii- Cenný snímek opony divadla z roku 1907, pravoslavný chrám, první dožinky, Rok: 1935, Zdroj: FIALA JINDŘICH, Inventární číslo: IV001170
Soubor fotografii- Cenný snímek opony divadla z roku 1907, pravoslavný chrám, první dožinky
Rok: 1935 Zdroj: FIALA JINDŘICH Inventární číslo: IV001170
Průmyslové stavby a hospodářství
Cihelna
Chmelařství
Chmelařství Rozvoj pěstování chmele na Volyni má tak velký význam, že jsem se rozhodl věnovat mu vlastní kapitolu. Tato plodina způsobila přímo převrat v kvasilovské rostlinné výrobě. Osadníci se této rostliny ujali v devadesátých letech XIX. století. Prvními průkopníky pěstování chmele v Kvasilově byli bratří Antonín a Josef Syrovátkovi. Vsadili na tuto plodinu prakticky veškeré jmění- a vyhráli na celé čáře! Podle jejich příkladu se zakládaly další nové chmelnice, takže v krátké době se Kvasilov stal největší chmelařskou obcí v carském Rusku a udržel si toto postavení i v době polské éry. Když byl v roce 1908 v Kvasilově založen Volyňský chmelařský spolek, vlastnili místní usedlíci 12 000 kop8 > chmele, jejichž výnos činil 4 000 c. c. suchého chmele (1. c. c.- 50 kg). Chmel se stal pro osadníky skutečným zeleným zlatem a přinesl požehnání nejen kvasilovským zemědělcům, ale i kulturním potřebám obce. Stavěly se nové moderní patentované sušárny chmele podle systému firmy Linhart z Rakovníka. V roce 1903 postavil první takovou sušárnu Jan Kozlovský. Z tyčkových chmelnic se přešlo ke drátěnkám, skobovkám, na nichž se vodí- 8 ) Pěstitelé chmele odjakživa uváděli velikost chmelnic v kopách, to znamenalo - 1 ar půdy I kopa chmelových keřů . 15 cí drátek věšel a používal se několik roků za sebou. Proti korozi byl chráněn fermeží. Na podzim se z tohoto drátku stahovala zavadlá réva a on samotný byl smotáván do cívek, aby byl na jaře opět zavěšován speciálními tyčemi, tzv. veverkami do konstrukce chmelnice. Obratný zavěšovač chmelového drátku zavěsil za den až 50-60 kop drátků. V K vasilově se začalo doslova soutěžit ve výstavbě nových chmelnic. V roce 1911 Antonín Perný vybudoval první sírárnu na konzervování chmele. V této době vlastnil pokrokový zemědělec Josef Jandura již 30 ha chmelnic. V roce 1927 již mohl vystavět moderní sušárnu a sírámu chmele, jež byla největší na Volyni, vybavená výtahem, třemi moderními lisy a jedním balovacím lisem, které byly vyrobené v podniku ing. Svárovského pro exportni balení chmele. Tento rozsáhlý chmelařský podnik si každoročně v době posklizňové sezóny chmele pronajímala obchodni chmelařská společnost z Dubna. Ta vykupovala chmel od pěstitelů z celého rovenského okresu a v tomto skladu ho konzervovala, třídila a konečně balila pro pivovary i mimo území polské republiky. Již před první světovou válkou se rýsovala řada možností a několika podnikavým hospodářům se podařilo získat odbyt u největších ruských pivovarů -a to i na Urale, Sibiři a na Kavkaze. V době této chmelové konjunktury se kvasilovské zemědělství rapidně modernizovalo a zlepšovalo. Též se přestavovaly dosavadni a stavěly nové obytné a hospodářské budovy. Doškové střechy ustupovaly střešnim taškám a plechu.
Mlýn na dřevoplyn
Pivovar
Související archiválie
STAVBA PIVOVARU
Stavba pivovaru, Rok: 1972, Zdroj: FIALA JINDŘICH, Inventární číslo: IV001171
Stavba pivovaru
Rok: 1972 Zdroj: FIALA JINDŘICH Inventární číslo: IV001171
Od prvního května r. 1926 počal vycházet v K vasilově týdeník "Hlas Volyně". Stal se důležitou oporou nejen volyňských Čechů, ale i celé české menšiny v Polsku. Jeho vydavatelem a redaktorem byl Antonín Perný, a po jeho smrti syn Václav Perný. Rodina Perných stála v prvních řadách obce Kvasilova a byla oporou zejména v těžkých dobách. S velikou snahou prosazovala do popředí kulturu, hudbu i vzdělání.
Vedením čítárny byl pověřen Čeněk Stránský. V posledních letech 19. století, kdy se do Ruska stěhovali další řemeslníci , muzikanti a inženýři, přišli do Kvasilova bratři Parolkové, vzdálení příbuzní Čeňka Stránského. Ten v onu dobu pomýšlel na založení ochotnického divadla. Zatím nebyla k dispozici ani místnost, ani opona, a proto se Parolkové sami nabídli, že vymalují zdarma dekorace a jeviště. Požadovali pouze stravu. Sešli se ve staré hospodě u Zahrádků a po určitých úpravách připravili mistnost tak, že se zde dalo hrát divadlo. Byla sepsána smlouva, v níž hospodský přislíbil dát zdarma sál a jeviště upravit pro hudebníky. Občané zhotovili rámy na kulisy, zpevni- 19 li strop a za měsíc bylo vše hotovo. Čtenářská beseda zaplatila barvy a dřevo , ostatní bylo zdarma. Pouze za oponu o rozměrech 7x4 metry, která byla malým uměleckým dílem, se kvasilovští rozhodli zaplatit autorům i přes jejich námitky. Toto zařízení sálu sloužilo až do roku 1924.
Nemalé úsilí bylo věnováno v Kvasilově kulturní práci mládeže. Hrála se divadelní představení za režie Jana Zacha a později Antonína Kůtka. Počátky divadla jsou spojeny s dětskými představeními, které připravovali naši učitelé. Nadšení vzbudily divadelní hry, např. Sípková Růženka, Sůl nad zlato a Sněhová královna, které napsal a zhudebnil Ant. Perný. Tyto hry byly i s notovým zápisem vydány tiskem a dnes jsou uloženy v Národním muzeu v Praze. Akademický malíř J. Stránský maloval ke každému představení nové dekorace, vyučený truhlář Mašinda vyráběl pro jeviště rámy pro kulisy. Veškerá práce byla zdarma. Občan Veselý instaloval elektrické osvětlení napojením na agregát Svarovského fabriky. Úbory pro dětské herce byly většinou papírové. 23 Brzy se začala hrát i představení pro dospělé, kupříkladu "Naši furianti", "Sedlák křivopřísežník", "Maryša". V ní vynikala v roli Maryši Marie Kozlovská. Došlo však i k zcela opačné situaci: A. Perný zhudebnil hru "Dědečkovy housle", ale M. Kozlovská nedokázala hlavni úlohu vyzpívat. Proto se role bezchybně ujala Helena Maksová a byla výtečná. Divadelní představení se hrála pod hlavičkou Sokola, ale pak došlo k rozkolu, neboť některá děvčata (Kadeřábková, Tomášová aj.) ze Sokola vystoupila a začala hrát ve Čtenářské besedě. Brzy za nimi přišel i Šebek a režisér V. Tomáš.
Související archiválie
KOSTEL
Soubor fotografii- Cenný snímek opony divadla z roku 1907, pravoslavný chrám, první dožinky, Rok: 1935, Zdroj: FIALA JINDŘICH, Inventární číslo: IV001170
Soubor fotografii- Cenný snímek opony divadla z roku 1907, pravoslavný chrám, první dožinky
Rok: 1935 Zdroj: FIALA JINDŘICH Inventární číslo: IV001170
Divadelní soubor kvasilov
Divadelní soubor kvasilov, Rok: 1920, Zdroj: Fiala Jindřich, Inventární číslo: IV001159
Rok: 1920 Zdroj: Fiala Jindřich Inventární číslo: IV001159
Hasičský spolek
V roce 1895 společně se Sborem dobrovolných hasičů a pojišťovnou zahájili stavbu vlastní patrové budovy. Horní patro zaujímala čítárna a pojišťovna, v přízemí byl umistěn Sbor dobrovolných hasičů.Ve snaze zajistit dostatek financí a odstranit nebezpečí vyplývající z živelných pohrom, založili kvasilovští obecní pojišťovnu proti ohni. V roce 1878 totiž vypukl v obci požár, jemuž u Josefa Perného padla za oběť veškerá úroda a část budov. Josef Ducháček podle vzoru obdobných českých ústavů vypracoval stanovy, a na jejich základě byla založena Vzájemná pojišťovna. Z členských vkladů bylo zakoupeno hasičské náčiní a stříkačka pro nově založený hasičský sbor. Tento dobrovolný sbor se postupně zdokonaloval. Konala se pravidelná cvičení pro přípravu na hašení požáru, přibývalo členů i přispívajících. Po tomto opatření nevznikl v obci přes dvacet let požár. Prvním velitelem has ičů byl zvolen Vojtěch Škobis, po něm Josef Jeřábek. Před druhou světovou válkou tuto funkci vykonával Jan Tomáš a to až do reernigrace. V době polské éry se kvasilovští hasiči pravidelně zúčastňovali pravidelných cvičení a okrskových požárních soutěží. Často získávali přední umístění i mezi profesiolnálnírni požárními družstvy.
V tomto vyprávění musím vzpomenout i na výtečnou kapelu Vratislava Náhlovského. Byla založena v roce 1920 po jeho návratu z války a skládala se převážně ze starších hudebníků . O šest let později se však rozpadla, a tak Náhlovský sestavil soubor nový, tentokrát z mladých, které sám vyučil. V novém tělese hráli: Václav Voráček, Jiří Martínek, Josef Martínek, Václav Židlický, Mikuláš Martínek, Václav Kotek, Václav Srp, Jakub Mašinda, Bohumil Stehlík, Antonín Maksa, Václav Dlouhý, Leon Škalinský a Václav Veselý. 24 Tato kapela během krátké doby získala značný ohlas po celém okolí. Vystupovala na hudebních festivalech v Rovně a v Lucku, byla na nich vždy dobře hodnocena. Mívala úspěch i mezi profesionály. Kapela existovala až do roku 1944, kdy všichni zdraví a schopní muži vstoupili do řad čsl. armádního sboru v SSSR. Tento soubor byl jednou z hlavních složek Sokola i hasičů. Hráli na pohr'bech, na sportovních utkáních i oslavách různých výročí jak v samotném Kvasilově, tak i v okresním městě Rovně. Často nemohli uspokojit poptávku ve svém umění. Vratislav Náhlovský se vlastně zasloužil i o rozvoj tělovýchovy, neboť bez jeho kapely si nebylo možné představit žádnou sokolskou slavnost. Sokolové veřejně cvičili podle jeho hudby. Sám komponoval a rozepisoval noty pro celou kapelu. Kapelník Náhlovský již dnes spí věčným spánkem na hřbitůvku v Liběšicích. Patří mu však stále dík za krásnou hudbu a nezapomenutelné chvíle, kdy jsme si při jeho skladbách všichni rádi zatančili. Druhou kapelu, smyčcovou, dirigoval Sláva Perný, vystupovala na menších slavnostních akcích, ale dobře hrály obě dvě
Rok: 1935 Zdroj: FIALA JINDŘICH Inventární číslo: IV001169
SOKOL A KAPELA KVASILOV
Kapela a Sokol, Rok: 1935, Zdroj: FIALA JINDŘICH, Inventární číslo: IV001161
Kapela a Sokol
Rok: 1935 Zdroj: FIALA JINDŘICH Inventární číslo: IV001161
Knihovna
Knihovna se rozrostla na 1O 000 svazků , za svůj cíl si mimo jiné kladla i další, dokonalejší zvládnutí povinného ruského jazyka a tím se zařadila mezi velké česko-ru ské knihovny na české Volyni.
Sokolská jednota
Související archiválie
Sokol Kvasilov
Vystoupení Sokola Kvasilov u Ducháčků na zahradě, Zdroj: Štěpánek Ondřej, Inventární číslo: IV002216
Rok: 1939 Zdroj: Stanislav Sabol z archivu Jany Novákové, https://www.facebook.com/zdolbunow.woly Inventární číslo: IV001854 Související obce:Zdolbunov Související osoby:Perný Jaroslav
Rok: 1939 Zdroj: Stanislav Sabol z archivu Jany Novákové, https://www.facebook.com/zdolbunow.woly Inventární číslo: IV001853 Související obce:Zdolbunov Související osoby:Perný Jaroslav
KVASILOV 1967 ŽELEZNIČNÍ PŘEJEZD V JEDNOTLIVÝVH LETECH
Rok: 1967 Inventární číslo: IV001399 Související osoby:Fiala Jindřich
KVASILOV okres ROVNO 1967
V ROCE KVASILOV okres ROVNO 1967-2001 PŘED KOSTELEM ŠKOLA JIŽ NESTÁLA, Rok: 2001, Zdroj: FIALA, Inventární číslo: IV001397, více informací
V ROCE KVASILOV okres ROVNO 1967-2001 PŘED KOSTELEM ŠKOLA JIŽ NESTÁLA
Rok: 1939 Zdroj: Stanislav Sabol z archivu Jany Novákové, https://www.facebook.com/zdolbunow.woly Inventární číslo: IV001854 Související obce:Zdolbunov Související osoby:Perný Jaroslav
KVASILOV 1967 ŽELEZNIČNÍ PŘEJEZD V JEDNOTLIVÝVH LETECH
Rok: 1967 Inventární číslo: IV001399 Související osoby:Fiala Jindřich
KVASILOV okres ROVNO 1967
V ROCE KVASILOV okres ROVNO 1967-2001 PŘED KOSTELEM ŠKOLA JIŽ NESTÁLA, Rok: 2001, Zdroj: FIALA, Inventární číslo: IV001397, více informací
V ROCE KVASILOV okres ROVNO 1967-2001 PŘED KOSTELEM ŠKOLA JIŽ NESTÁLA
Rok: 2000 Zdroj: FIALA Inventární číslo: IV001345 Související osoby:Fiala Jindřich
PÍSEŇ VOLYŇSKÝCH ČECHŮ
Dobu této houževnaté práce nejlépe charakterizuje píseň českých emigrantů ,neznámého autora,kterou tak často a s láskou osdníci zpívali. Rok není uveden, Rok: 2000, Zdroj: FIALA, Inventární číslo: IV001344
Dobu této houževnaté práce nejlépe charakterizuje píseň českých emigrantů ,neznámého autora,kterou tak často a s láskou osdníci zpívali. Rok není uveden
Rok: 2000 Zdroj: FIALA Inventární číslo: IV001344 Související osoby:Fiala Jindřich
HŘBITOV V KVASILOVĚ
HŘBITOV V KVASILOVĚ, Rok: 1967, Zdroj: FIALA, Inventární číslo: IV001255
Rok: 1967 Zdroj: FIALA Inventární číslo: IV001255 Související osoby:Fiala Jindřich
Rok: 1928 Zdroj: FIALA JINDŘICH Inventární číslo: IV001174
Hospodářství a usedlost
Související archiválie
KOSTEL
Soubor fotografii- Cenný snímek opony divadla z roku 1907, pravoslavný chrám, první dožinky, Rok: 1935, Zdroj: FIALA JINDŘICH, Inventární číslo: IV001170
Soubor fotografii- Cenný snímek opony divadla z roku 1907, pravoslavný chrám, první dožinky
Rok: 1935 Zdroj: FIALA JINDŘICH Inventární číslo: IV001170
Kronika obce
VZNIK ČESKÉHO KVASILOVA -
Výňatek z textu kroniky: Iniciátor založení obce Český Kvasilov, Josef Perný, pocházel z chudé rodiny. Jeho otec Matěj však byl synem středně zámožných rodičů. Byl znám svou urostlou postavou a obrovskou fyzickou silou. Matěj byl odveden na vojnu a tam se mu tak zalíbilo, že sloužil celá dvě období. Žil kdesi v Itálii a jeho rodiče ani příbuzní o něm nic nevěděli. Tak se stalo, že se rozdělili o jeho dědický podíl. Když se Matěj nečekaně vrátil z Itálie domů , nezbylo na něj prakticky žádné dědictví. Po čase se mu narodil synek Josef. Byl nadaný muzikant. Po ukončení povinné školní docházky ho otec dal do učení k mistru truhláři, jenž s ním zle zacházel. Chlapec si však věděl rady a záhy si začal přivydělávat hrou na trubku, s níž vystupoval v kapele ze sousední obce Vrstec nedaleko rodné vsi Slavhostice na Jičínsku. Mladý Josef hrál pěkně, nelitoval dechu. Jeho trubku bylo slyšet v širém okolí k potěšení mládeže i dospělých, ale též ke škodě trumpetisty. Hra na nepříliš dokonalém nástroji a navíc těžké truhlářské povolání spolu s nedostatečnou stravou vedly k propuknutí tuberkulózy, na jejíž následky po letech zemřel. Při jednom ze záchvatů kašle manželka Josefa Perného spěchala do Kopidlna pro lékaře, ale nestihla ho doma. Vracela se proto s pláčem nazpět. Těsně před Slavhosticerni ji dostihl povoz, v němž cestoval neznámý muž a soucitně se jí ptal, co je příčinou jejího zármutku. Když mu mladá žena vše vypověděla, vystoupil dotyčný z vozu, Perného vyšetřil (byl to lékař neznámo odkud) a nařídil, jak má postupovat v léčení. "Budete zdráv", řekl , když se loučil, aniž vzal sebemenší honorář, "ale musíte být na sebe opatrný a na trubku ani nesáhnout! Místo hoblíku se chopte raději pluhu." Josef Perný se skutečně v brzké době uzdravil a začal hledat cestu k hospodářství, na němž by se uživil bez svého řemesla. V Čechách nebylo na podobnou koupi ani pomyšlení, a proto četl nadšeně "Národní listy", v nichž nalezl informaci o možnostech vystěhování se do Ruska. Manželka Perného pocházela z obce Hlušice. Byla nejstarší ze 12 dětí rolníka Josefa Kohouta. A právě v Hlušicích měl obchod a hostinec František Rajchl. Při svých návštěvách se Perný Rajchlovi svěřil se svým nápadem podívat se do Ruska a nabídl hostinskému, aby jel také. Rajchlovi se v Čechách nedařilo zle, ale jako dobrý obchodník si rychle spočítal, že může mít mnohem lepší uplatnění jako spoluzakladatel nějaké větší vsi na nově osídleném ruském území. Na jaře 1869 se Perný, Rajchl a jejich třetí společnik Antonín Stránský vydali do Ruska. Cestovali bez rodin a přijeli do Dubna. Tam se tehdy odbýva- 6 ly tzv. kontrakty, což byly trhy beze zboží- sepisovaly se tam smlouvy o prodeji a pronájmu statků, předprodeji polní úrody, vlny, dobytka a podobně. Zde se také přijímali a propouštěli ředitelé a správci velkostatků, lesů, lihovarů a cukrovarů. Na těchto kontraktech, jež byly později přeneseny do Berdyčeva a ještě později do Kyjeva, se tři Češ i seznámili se správcem statků knížat bratrů Karla a Zikmunda Radzivillů ze Štěpánova u Rovna. Tento administrátor jim nabídl ke koupi dvůr v Kvasilově . Zájemci si jej prohlédli a dohodli se se správcem, že se vrátí do Čech, aby vytvořili spolek, jež po prodeji svého majetku v Čechách získá kapitál ve výši nejméně poloviny kupní ceny statku. Doma se jim takový spolek skutečně podařilo sestavit. Kupujícími členy spolku se stali tři zmíněni cestovatelé, dále pak Václav Zeman, Václav Košťál, Václav Miler, Štefl, Šlisík, Kotek, Dlouhý, Náhlovský, Melich, Vlach, Martínek, Zích, Mádl, Olmr a jiní, kteří se přihlásili do spolku a dali kupujícím své peníze na první splátku. Rajchl a Stránský odjeli na jaře roku 1869 do Ruska, aby sepsali nebo uzavřeli kupní smlouvu o Kvasilově . Kvasilov patřil knížatům Radzivillům, jejichž hospodářství trpělo nedostatkem pracovních sil, jelikož v roce 1861 byla v Rusku zrušena poddanská a robotní povinnost. Z tohoto důvodu majitelé prodávali svá upadající panství. Kupní smlouva se zachovala a byla pro potřeby mé práce zapůjčena od Jaroslava Perného a předložena učitelům měcholupské školy Miroslavě Šnajdrové a Zdenku Zákutnému k přeložení do češtiny. Záhlaví listiny je vyplněno textem o její ceně, s kulatou pečetí se státním znakem. Sama listina je opatřena vodotiskem státního znaku a textu "Kolkovaná listina, cena 90 rublů ve stříbře". Text: "KUPNÍ SMLOUVA" Dne 15. července 1870 níže podepsaní - statkář Volyňské gubernie Rovenského újezdu kníže Karel Michajlovič Radzivill a rakouští státní příslušníci František Rajchl a Antonín Stránský- uzavřeli kupní smlouvu následujícího obsahu: 1. Kníže Karel Michajlovič Radzivill, jenž vlastní nerozdílně se svým bratrem Zikmundem Michajlovičem Radzivillem panství ve Volyňské gubernii Rovenského újezdu, udává, že se skládá z folvarkůn Gorodyšče, Velinov, Žitiň, Tárová, Kustina a Kvasilova. Tyto statky získali bratři jako dědictví po své matce, kněžně Alexandře Karlovně Radzivillové, na základě soudního záznamu prozatímního oddělení Rovenského újezdního policejního místodržitelství z 1. září 1865. Se souhlasem bratra Zikmun- 7 da Michajloviče Radzivilla prodává kníže rakouským státním příslušníkům Kvasilovský folvark, který byl 5. srpna 1865 zapsán v pozemkové knize Rovenského újezdního soudu pod číslem pořadovým 90 a roku 1869 pod číslem 98. 2. Kvasilovský folvark byl prodán se všemi jeho náležitostmi: zemědělskými pozemky v okolí Dvora, neúrodnými poli, loukami, ornou půdou, půdou nevhodnou k obdělávání, vodami, bláty, 00 dvěma krčmami, větrným mlýnem, zahradami, hospodářskými budovami a zařízením. Ke Kvasilovskému folvarku náleží i několik votčin. 1 3. Veškerá půda Kvasilovského folvarku, bláta i vody budou vyměřeny a podle zjištěné výměry kupující zaplatí za každý morg2 půdy 20 rublů ve stříbře. 4. Místo půdy náležející Kvasilovskému folvarku kníže Radzivill prodává výše jmenovaným kupujícím i lesy Kyselinského folvarku až k řece Goryň o výměře 500 morgů. Kupci zaplatí za každý morg lesa 12 rublů ve stříb ře. 5. Náklady na vyměření polí a lesů hradí kupující. 6. Při realizaci této kupní smlouvy kupující Rajchl a Stránský zaplatili knížeti Radzivillovi zálohu JO 600 rublů ve stříbře. Tyto peníze je kníže Radzvill povinen předat kupci Gorimštejnovi. Do 30. prosince tohoto roku zaplatí kupující zbývající sumu v částce 20 000 rublů, jež jsou požadovány pro realizaci této kupní smlouvy. Poslední splátku zaplatí nejpozději do 1. května 1871. Pokud kupující Rajchl a Stránský nezaplatí ve stanoveném termínu, pak nejenže ztrácí právo na kupní smlouvu kvasilovského folvarku a peníze jimi vydané propadají knížatům Radz ivillům, ale musí uhradit i všechny náklady. 7. Veškeré státní daně a poplatky se započítávají do sumy hrazené kupujícími. 8. Pokud by se kupní smlouva nemohla uskutečnit ve výše uvedených termínech z viny knížete Radzivilla, musí on hradit kupujícím jejich výdaje a uspokojit jejich nároky. Pokud by se smlouva nemohla uskutečnit z viny kupujících, pak jimi vynaložené peníze zůstávají knížatům Radzivillům a navíc musí uhradit škody jim vzniklé. ') Folvark - malý statek v carském Rusku, pojmenování rozšířené zejména na polském území. 2 ) Morg - plošná míra v carském Rusku (0,6 ha). ') Votčina- dědičná půda v Moskevské Rusi. 00 ) Bláta- podmočené louky (bažiny) 8 9. Pokud by se kníže Radzivill rozhodl ponechat si několik morgů volných zahrad, luk a polí, pak na ně kupující nemají nárok, ale rozumí se, že za toto odstoupené množství nejsou povinni platit. 1 O. Správnost této kupní smlouvy, jejíž obsah je pro obě strany svatý a neporušitelný, vlastnoručně stvrzují svými podpisy přede svědky.
Související archiválie
ČESKÝ KVASILOV
ČESKÝ KVASILOV, Rok: 1935, Zdroj: FIALA, Inventární číslo: IV001257
Rok: 1935 Zdroj: FIALA Inventární číslo: IV001257 Související osoby:Fiala Jindřich
Zdroj: FIALA Inventární číslo: IV001383 Související osoby:Fiala Jindřich
KATASTRÁLNÍ PLÁN KVASILOVA
Darovala paní Svitoková dcera pana Mikuláše Šereťuka autora kroniky Českého Kvasilova, Rok: 1936, Zdroj: FIALA, Inventární číslo: IV001365
Darovala paní Svitoková dcera pana Mikuláše Šereťuka autora kroniky Českého Kvasilova
Rok: 1936 Zdroj: FIALA Inventární číslo: IV001365 Související osoby:Fiala Jindřich
Seznam padlých Kvasilováků
Seznam padlých rodáků, Rok: 1947, Zdroj: Fiala Jindřivh, Inventární číslo: IV001157
Seznam obyvatel Kvasilova
Seznam obyvatel - jen hlavy rodin, Rok: 1947, Zdroj: Fiala Jindřich, Inventární číslo: IV001156
Seznam obyvatel - jen hlavy rodin
Rok: 1947 Zdroj: Fiala Jindřich Inventární číslo: IV001156
Osobní doklad
Související archiválie
SOUPIS ZANECHANÉHO JMĚNÍ II.
DRUHÁ STRÁNKA SOPIS ZANECHANÉHO JMĚNÍ, Rok: 1947, Zdroj: FIALA, Inventární číslo: IV001331
DRUHÁ STRÁNKA SOPIS ZANECHANÉHO JMĚNÍ
Rok: 1947 Zdroj: FIALA Inventární číslo: IV001331 Související osoby:Fiala Antonín
SOUPIS ZANECHANÉHO JMĚNÍ I.
SOUPIS BUDOV A JEJICH OCENĚNÍ 6539 RUBLŮ, Rok: 1947, Zdroj: FIALA, Inventární číslo: IV001330
SOUPIS BUDOV A JEJICH OCENĚNÍ 6539 RUBLŮ
Rok: 1947 Zdroj: FIALA Inventární číslo: IV001330 Související osoby:Fiala Antonín
ÚMLUVA 10.LEDNA 1893 I.
ÚMLUVA - 10.LEDNA 1893 Josef Fiala přenechává svému synoviAntonínovi i jeho nastávající manželce Alžbětě rozené Mikynové koupené stavební místo ve výměře 550 sáhu-----za 200 rublů,kterémusí vyplatit své sestře Aloisijí provdané Pilařové-----------, Zdroj: FIALA, Inventární číslo: IV001323
ÚMLUVA - 10.LEDNA 1893 Josef Fiala přenechává svému synovi Antonínovi i jeho nastávající manželce Alžbětě rozené Mikynové koupené stavební místo ve výměře 550 sáhu-----za 200 rublů,které musí vyplatit své sestře Aloisijí provdané Pilařové-----------
ÚMLUVA 1893 I.
Josef Fiala přenechává svému synovi Amtonínovi a jeho nastávající manželce Alžbětě stavební místo ve výměře 550 sáhu. 200 rublů musí vyplatit své sestře Aloisiji Pilařové
, Zdroj: FIALA, Inventární číslo: IV001313
Josef Fiala přenechává svému synovi Amtonínovi a jeho nastávající manželce Alžbětě stavební místo ve výměře 550 sáhu. 200 rublů musí vyplatit své sestře Aloisiji Pilařové
ÚMLUVA 1937
Já níže podepsaná Pavlína Křížová zříkám se dědictví.Podíl po A.Fialovijsem obdržela
Já níže podepsaná Evženije Srbová jsem podíl také obdržela, Rok: 1937, Zdroj: FIALA, Inventární číslo: IV001310
Já níže podepsaná Pavlína Křížová zříkám se dědictví.Podíl po A.Fialovi jsem obdržela
Já níže podepsaná Evženije Srbová jsem podíl také obdržela
Rok: 1937 Zdroj: FIALA Inventární číslo: IV001310 Související osoby:Fiala Antonín
ÚMLUVA 1904
1904 prodala Anna Pilařová Lesík Antonínu Fialovi z Kvasilova
za cenu 350 rublů
Stvrzuje starosta Kvasilova Václav Zich, Rok: 1904, Zdroj: FIALA, Inventární číslo: IV001309
1904 prodala Anna Pilařová Lesík Antonínu Fialovi z Kvasilova
ÚMLUVA 1922 II.
ÚMLUVA 1922 II., Rok: 1922, Zdroj: FIALA, Inventární číslo: IV001308
ÚMLUVA 1922 II.
Rok: 1922 Zdroj: FIALA Inventární číslo: IV001308 Související osoby:Fiala Josef
ÚMLUVA 1922 I.
Alžběta Fialová z Kvasilova určuje tímto testamentem Anonínu Fialovidát pozůstalým bratrům a sestrám věno v obilí
, Rok: 1922, Zdroj: FIALA, Inventární číslo: IV001307
Alžběta Fialová z Kvasilova určuje tímto testamentem Anonínu Fialovi dát pozůstalým bratrům a sestrám věno v obilí
Rok: 1922 Zdroj: FIALA Inventární číslo: IV001307 Související osoby:Fiala Josef
ÚMLUVA 1928
Alois Srp prodal Alžbětě Fialové dílec bažin v lesíku,1500 sáhu za umluvenou sumu 600 rublu zlatem.......
zapsáno na listě N 387, Rok: 1928, Zdroj: FIALA, Inventární číslo: IV001306
Alois Srp prodal Alžbětě Fialové dílec bažin v lesíku,1500 sáhu za umluvenou sumu 600 rublu zlatem.......
zapsáno na listě N 387
Rok: 1928 Zdroj: FIALA Inventární číslo: IV001306 Související osoby:Fiala Antonín
Ú,LUVA 1937 II.
Úmluva kupní 26 června 1937 Antonín Fiala z Kvasilova kupuje pozemek od Michala Cycyka z Kornina pozemek za 278 zlotých, Rok: 1937, Zdroj: FIALA, Inventární číslo: IV001305
Úmluva kupní 26 června 1937 Antonín Fiala z Kvasilova kupuje pozemek od Michala Cycyka z Kornina pozemek za 278 zlotých
Rok: 1937 Zdroj: FIALA Inventární číslo: IV001305 Související obce:Kornín Související osoby:Fiala Antonín
ÚMLUVA 1937 I.
Úmluva kupní 26 června 1937 Antonín Fiala z Kvasilova kupuje pozemek od Michala Cycyka z Kornina pozemek za 278 zlotých, Rok: 1937, Zdroj: FIALA, Inventární číslo: IV001304
Úmluva kupní 26 června 1937 Antonín Fiala z Kvasilova kupuje pozemek od Michala Cycyka z Kornina pozemek za 278 zlotých
Rok: 1937 Zdroj: FIALA Inventární číslo: IV001304 Související obce:Kornín Související osoby:Fiala Antonín
ÚMLUVA 1893 II.
ÚMLUVA 1893 II., Zdroj: FIALA, Inventární číslo: IV001303
Zdroj: FIALA Inventární číslo: IV001303 Související osoby:Fiala Antonín
Úmluva
Kupní smlouva o prodeji pozemku ve prospěch Alžběty Fialové za 600 rublů ve zlatě, Rok: 1937, Zdroj: Fiala Jindřich, Inventární číslo: IV001155
Kupní smlouva o prodeji pozemku ve prospěch Alžběty Fialové za 600 rublů ve zlatě
Rok: 1937 Zdroj: Fiala Jindřich Inventární číslo: IV001155 Související osoby:Fiala Antonín
Souhlas se zveřejňováním archiválií ze Zdolbunova.
Souhlas se zveřejňováním archiválií ze Zdolbunova., Rok: 1939, Zdroj: Stanislav Sabol z archivu Jany Novákové, https://www.facebook.com/zdolbunow.woly, Inventární číslo: IV001855
Rok: 1939 Zdroj: Stanislav Sabol z archivu Jany Novákové, https://www.facebook.com/zdolbunow.woly Inventární číslo: IV001855
